Charitativní sportovní hobby závody.

Tradičně jsme se letos přihlásili na tyto parádní závody, které jsou koncipovány způsobem který je nám nejbližší a to na charitativní účely. V tomto případě pro organizaci Podané ruce. Byli jsme tu po třetí a zase to stálo za to. Příjemně strávená sobota.

Na těchto závodech startuje výhradně team Mája a Isabel a to v canicrossu a parkuru.

Letos jsme se chtěli trochu připravit, tak jsme i trochu trénovali a Mája s Isabel v pondělí cvičila agility a canicross ve středu. Agility bylo super, to jim šlo výborně, ale ten canicross. Vzhledem k tomu že Isabel je za poslední dobu naučená startovat a běhat semnou, tak na požadavek Máji, že chce běžet CC sama jsem se zděsil. Ten pes ji přetrhne vejpůl! Rozuměj, Mája 27kg dvě nohy, Isabel 30kg pohon 4×4 v kondici ?. Tak jsem ji to nechal zkusit v rámci tréningu. Verdikt? Po tréninku: smrt v očích, hyperventilace, a rozhodnutí že tam v sobotu umře. Takže jsme se domluvili že teda cc poběžím taky jako případná brzda.

Canicross

Na start jsme se postavili společně s Májou. Trochu nás zamrzelo že ze 6 startujících dětí se nedostavil nikdo krom nás. Takže místo přípravované trasy na 500m jsme startovali na 1km s dospělákama. Ale toho se přece neleknem a dáme to aji tak ??. Trasa byla tradiční přes pole, čistý cross. Start byl podle předpokladu trochu drsnější, to jsem naštěstí ukočíroval já, ale potom holky fungovaly naprosto suprově. Takže team doběhl do cíle ve svižném tempu.

Parkur

Tady konkurence ve skupině byla podstatně větší, teda alespoň jsme si to mysleli. Takže Mája trochu znervózněla. Rychlo prohlídka parkuru tomu taky moc nepomohla, ale tak podmínky měli všichni stejné. Isabel na tom taky nebyla nejlíp. Teda psychicky. Z těch koní byla nějaká nervózní letos a tak když se sama s Májou postavila na start a zjistila že tam nejsem tak ji zachvátila panika. Naštěstí se to nějak zvládlo a Mája s Isabel doběhly parkur s osmi překážkami taky celkem slušně.

Vyhlášení a závěr

Vyhlášení začalo canicrossem ženy. Když se vyhlašovalo 10 místo z asi 16 tak si říkám že Máju vyhlásí teda asi samostatně jako dětskou kategorii. „Deváté místo – Marie…“ cože? ?‍♂️, ha?, pche?, Mája natrhla 7 dospělejch ženskejch. Tak to byla pecka. Po CC byl parkur.

V dětské kategorii jsme zjistili že nakonec bylo jen 6 přihlášených. To oproti naším předchozím odhadům cca 10-15 byla super zpráva. Asi ty další byli přes 12let. (asi jsem starej a už to nepoznám ?) A díky tomu se Mája umístila na krásném 3 místě. Po tom co předvedla Isabel na startu a jak obě z nervozity chybovaly v průběhu super výsledek.

Na závěr ještě Mája dostala ocenění za start jediné dětské canicrossařky, za což moc děkujeme.

Musím říct že celkově jsem na holky patřičně hrdý. ?? Zvládly všechno super, nakonec spolu parádně spolupracovaly, ale hlavně díky takovýmto typům závodů se daří udržovat plamínek naděje a zápalu pro sport a spolupráci mládeže s nejlepším přítelem. Takže ještě jednou moc děkujeme, pořadatelům a hlavně Hanácký Mushers club za další parádní ročník této akce.